S tátou jsme se na Tebe moc těšili, že Tě čekám jsem zjistila někdy na začátku července. Na těhotenském testu se objevily dvě čárky a se mnou se zatočil svět. Najednou se vyplavily všechny obavy a nejistoty a zároveň ohromná radost. Asi deset minut jsem jen chodila po bytě a držela se za břicho a nemohla tomu uvěřit. Pak jsem pojala plán. Šla jsem do obchodu, koupila dudlík a domluvila se s Tvým tátou, že se po jeho práci sejdeme ve městě. On ještě něco řešil s Tvojí babičkou Lenkou, tak jsme se sešli u její práce.
Táta hrozně zdržoval a já se nemohla dočkat, až mu řeknu tu novinu. Musela jsem ho popohnat a on mě pak kvůli tomu škádlil. Pořád jsem mu říkala: "Něco pro Tebe mám, ale když tak zdržuješ, tak Ti to asi neukážu." Ale on moc dobře poznal, že mu to "něco" chci ukázat strašně moc, takže mě v tom pěkně nechal povařit a řekl, že to asi ani nepotřebuje vidět. No, nevydržela jsem to a dárek mu dala. Nejdřív koukal, pokrčil obočí a řekl "dudlík". A pak mu to došlo. A od té doby jsme byli Tvoji rodiče. Báli jsme se o Tebe, sledovali Tvůj vývoj a poslouchali každé slovo, co nám o Tobě moje doktorka řekla.
Na začátku nám jenom doktorka potvrdila těhotenství. O pár týdnů později jsem pak poprvé viděla Tvoje tlukoucí srdíčko. Z té doby je taky tahle fotka:
Pár dní po ní byla naše svatba. Tam jsme to řekli nejbližším přátelům a rodině. Pro ostatní to zatímzůstalo tajemstvím.
Pak přišel 12 týden - zlomové období, po kterém už jsme se nebáli zveřejnit, že Tě čekáme. A samozřejmě nejrychlejší a nejjednodušší cestou bylo dát Tvoji aktuální fotku na facebook. Teď by mě vážně zajímalo, jestli bude tahle sociální síť fungovat v době Tvé dospělosti.
A poslední ultrazvukový snímek je z 16 týdne. Tam už máš krásný profil a skoro ani nevypadáš jako mimozemšťan :-)
Měl ses narodit 26.2.2014 na narozeniny babičky Jarky. Nakonec jsi se ale rozhodl ještě chvíli počkat trochu mě ještě potrápit. Nedokážeš si představit, jak jsem se cítila. Vážila jsem 90kg a jen při pohledu na schody jsem se zadýchala. Když mi ale týden po termínu začali vyhrožovat vyvoláním porodu, rozhodla jsem se tomu pomoci. Pila jsem litry maliníkového čaje, jedla jsem lněné semínko, uklízela, chodila na procházky. 5.3. jsem pak šla na šílenou několikahodinovou výpravu, uklidila jsem lodžii a třikrát seskákala a vylezla schody z našeho pátého patra. Ještě tu noc to začlo a druhý den ráno už jsem měla první kontrakce. 6.3. jsem tedy od rána měla kontrakce, které se stupňovaly celý den (a kus noci) a Ty ses narodil 7.3. v 5:22.
Tvoje úplně první fotka.
Žádné komentáře:
Okomentovat